V devíti letech se začal ohlížet po kamarádech, po tom, co by chtěl dělat krom toho, že se poflakoval na sídlišti kolem domu. Na škole dělali nábor karate. Přišel s tím za mnou... "Táto.... já... bych... kdyby..." lezlo to z něj jak s chlupatý deky.
Tak se vždycky projevuje nerozhodnost, nejistota, obavy... Dali jsme tomu jasný pravidla a směr. "Když si z kasičky zaplatíš první vklad a vydržíš, všechny další náklady s karate půjdou za mnou".
